Vlastně ani nevím, jestli lze udělat špatnou fotografii Guggenheimova muzea. Určitě ale jdou udělat fotky hezké a potom ty provtřídní. Jedna věc je zachytit budovu jako celek, kdy se jako obrovská ocelová loď dme nad vodní hladinou řeky Nervión. Druhá, pak zaměřit se na jednotlivé detaily stavby a uspořádat zdánlivý chaos do oka lahodící kompozice.

Bilbao jsem poprvé navštívil v roce 2017 v rámci vítězství fotografické soutěže Symetrie a geometrie v architektuře pořádanou českým zastoupením Canonu. A  poté ještě jednou na pár dní o něco málo přes rok později. Poprvé nám modrá hodinka unikla a právě proto jsem byl rád, že jsem si tenhle zážitek mohl dopřát hned v té následující návštěvě. Úvodní časosběrné video ohraničuje úsek od zlaté hodinky po soumrak, tedy jednu hodinu a patnáct minut vměstnaných do dvanácti sekund a 575 fotografií. Bohužel nás tento timelapse stál i poslední metro, což zapříčinilo noční pochod na ubytování na okraji Bilbaa asi 12km od stavby.